Vím, že jsem divná a jiná, ale raději půjdu sama proti všem než s nimi.
Varování: Tyto stránky obsahují Yaoi a někdy i hentai. Naleznete zde i různé krvavé scény... Pokud tyto stránky nevyhledáváte, nebo jste jimi znechuceni odejděte a nevystavujte se vnitřnímu neklidu...

Úprch 8

4. června 2013 v 20:22 | Anko-san |  Horory

,,Cože???" vyvalila na mě smrtka oči a bylo vidět jak v ní začíná vřít touha mě zabít nebo alespoň mě zmlátit do bezvědomí a potom na mě plivnout z hodně vysoka.
Všude okolo bylo ticho stráže, dívky až na jednu jedinou, tu kterou mlátil ten strážnej bičem... Nejdřív jenom vyvalila oči, ale potom jí vletěli nemilosrdně slzy do očí a pomalu se vzlyky řekla ,,N-ne-děle-j to..."
Všichni se na ní udiveně otočili a podívali, ale ona si toho nijak zvlášť nevšímala a pokračovala, ale teď už odhodlanějc a bez vzlyků.. ,,Ty musíš žít nechtěj si to tady zažít je to děs... zachraň se...prosím"
Poslední slova řekla tak potichu, že jsem je slyšela snad jenom já, ale nikomu jinýmu snad ani nebyli určený...
Odvrátila jsem od ní pohled pousmála se, na chvilku sklopila pohled do země a potom sem se na ní podívala a s hrdostív hlase, ale i trochusmutkem jsem jí odpověděla ,,Nepatřím k lidem, kteří utíkají jakmile na ně kdokoliv udělá bububu, a navíc já už nemám co ztratit" a na ní už nebylo vidět že by něco chtěla dodat a tak jsem se obrátila na smrtku a znuděnym hlasem sem řekla ,,No tak dělejte nehodlám tady vystát ďůlek odveďte mě už konečně někam, tady mě to fakt nebaví"
Po tadyhletěch slovech se některé dívky pousmáli, ale za to smrtka zrudla a napovím vám smíchy to nebylo... napřáhla ruku a já se začala pomaličku připravovat na típavou bolest, ale co se k mému udivení nestalo...
Z čista jasna se za smrtkou objevil ten chlápek na vozejku a ruku jí hrubě odstrčil a bylo na něm vidět, že je pořádně naštvanej...
,,Co si to ksakru dovoluješ ty pi..no, to ti to kruci nedochází??? seš snad padlá na hlavu ty ču.ko pitomá" a já se nepřestala divit nadále... smrtka sklopila pohled a začala se červenat... chlápek, ale neskončil a rozzuření z něj nespadlo... ,,vypadni nahoru pí.o já ti dám že na to nezapomeneš vrrr"
smrtka se sebrala a poslušně a přitom značně strapněně odešla...
Mě se mezi tim co řekl to slovo DÁM vyskytla v hlavě jistá představa a nemohla jsem se ubránit malému úšklebku (to víte ta puberta se mnou mlátí... :DDDD)
Bylo vidět na všech obrovské zneklidnění, protože všichni do jednoho měli respekt ze smrtky a teď se(a nejspíš ne poprvé) setkali s chlápkem ze kterýho měla respekt i smrtka sama...
A jeden se jim nemohl divit, najednou když tak smrtka nebyla cejtila jsem se jako nahá před davem lidí, prostě sem byla úplně bezbranná, ten pocit.....tet hnusnej divnej pocit....že teď už nikoho neochráním...že teď nejsem vystavená pouhý facce(divný slovo), ale něčemu mnohem horšímu...
Všichni s sebou prudce trhli, když muž(kterej s tou vyholenou hlavou vypadal jako meloun :DDD) zase začal mluvit ,,tak dobře teď máš teda poslední šanci se rozhodnout... půjdeš nahoru nebo budeš tady"
Jeho hlas, jeho hnusnej divnej hlas kterej nebyl ani hlubokej ani vysokej byl tak normální, že mě to děsilo... a navíc ta otázka nezněla jako otázka, znělo to tak samolibě, že to byl další důvod proč jsem měla husinu na zádech...
,,Tak co bude" ozval se znova snad ještě vyrovnanějším hlasem a já jsem dostala napůl strach a napůl opravdu blbej nápad, že zkusím jestli bude pořád tak vyrovnanej pokud nebudu odpovídat, ale zároveň mě z toho klidu mrazilo na zádech...
,,Nepokoušej se mě zkoušet, jinak..." hrozivě se sám pro sebe usmál a mě to stačilo, ale on udělal něco mnohem horšího... a díky tomu jsem pochopila proč se ho i smrtka bála...
,,Nepokoušej se mě zkoušet, tím že mi nebudeš odpovídat, já tohle udělal jen ze slušnosti, já vím, že nikam nepůjdeš a že chceš zůstat tady a chceš pomoct všem tady utéct, ale tohle se tobě nepovede..." a sám pro se be si řekl, ale já jsem ho tak nějak naštěstí pro mě slyšela ,,doufám" , ale potom zase pokračoval... ,,Umim cejtit myšlenky tak, že ty je vlastně vypouštíš a já si je v pohodě vezmu a zpracuju...neboj se nic mi neunikne..."a divně se zašklebil
"Mmmm tak to je zajímavá daň za to, že nemůžeš chodit...nevim jestli bych to chtěla" ne tohle jsem neřekla tohle jsem si myslela a naschvál... a on to opravduvycejtil a spracoval...
,,Moc si na mě nedovoluj...", pak se zasek a dodal už ale bez úšklebku ale vážně ,,opravdu... moc lidí mno vlastně žádnej až na tebe mě nenaštval...seš to doopravdy ty..." na tohle konto se s zamyšleným výrazem otočil na vozíku a řekl ,,Dejte jí doprostřed, myslím, že vedle tý zbičovaný bylo volno, samozdřejmě do klece..."
A jakmile odjel, tak všichni se jen třásli, dívky padali na kolena a někteří strážní taky.... já stála zpříma a dívala se tupě do zdi a tam mě napadl blbej nápad akorát jsem ho už nedomyslela, protože už se jeden strážnej probudil, snad jakoby z tranzu a začal na všechny pokřikovat rozkazy... a mě odvedli...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama