Vím, že jsem divná a jiná, ale raději půjdu sama proti všem než s nimi.
Varování: Tyto stránky obsahují Yaoi a někdy i hentai. Naleznete zde i různé krvavé scény... Pokud tyto stránky nevyhledáváte, nebo jste jimi znechuceni odejděte a nevystavujte se vnitřnímu neklidu...

Anděl strážnej XXII.-Melodie

27. července 2016 v 6:47 | Haga |  Na křídlech andělů
No, uznávám, že to je hodně kátký, ale....já za to nemůžu :D A navíc, když už to mám pojmenovaný, tak to nebudu předělávat :d Užijte si prázdniny,, nebo práci, nebo něco, co zrovna děláte :D


"Kam jdeš?" Zeptala jsem se ospale, když Thomas otevřel domovní dveře.
"Pro věci, ještě pořád je mám venku."
"Tak počkej, půjdu s tebou."
"Nemusíš, jdi si klidně lehnout."
"Ne, půjdu s tebou." Přiskočila jsem k němu s úsměvem a vyšli jsme do tmavě modré noci.
Teď už byly ulice osvíceny jen slabým světlem měsíce, který ještě občas zakryly mraky. Tiše jsem si prozpěvovala melodii z nějakého filmu, na který jsem si už přesně nevzpomínala, ale smutná melodie se mi nezvratně usídlila v hlavě.
Thomas se na mě škodolibě podíval a lehce kousavě řekl "Sice mám hudební hluch, tohle ho ale ještě víc zhoršuje."
Zaslechla jsem, jak za mnou Nigel vyprskl smíchy, ale neodolala jsem a sama se tomu zasmála. "Jsem ráda, že ti ten život ztrpčuji stále a bez přestávek."
"Blbko" Sykl s úšklebkem hnědovlásek.
"Vítám tě ve svém skromném příbytku." Usmál se po chvíli, když jsme došli k popelnici s vajgly poházenými všude kolem.
"Kouříš?" Podívala jsem se na něj podezřívavě.
"Nikdy mi to moc nechutnalo." Pokrčil rameny a sbalil si spacák do pytle. Pak si ještě naházel nějaké věci do batohu a vyrazili jsme zpět. "Nebude se ti stýskat?" Ušklíbla jsem se.
"Je to možná divný, ale ne…stejnak jsem tady spal teprve druhou noc, zejtra bych se přestěhoval k jiný popelnici."
"Jsi fakt cvok."
"To ti vyvracovat nebudu."
"Když mě to tak napadá…" Zamyslela jsem se. "Jak jsi mě vlastně našel?"
"Je to divný, ale něco jakoby mi řeklo, že se ti něco stane, tak jsem se tě prostě snažil najít…a našel…" Usmál se nevině jako andílek…andílek.
"No jasně" Vyklouzlo mi ze rtů.
"Cože?" Zeptal se Thomas a otočil se ke mně čelem.
"Nic, se ti něco zdálo. Máš halušky."
"Co bych bez nich dělal" Usmál se a zase si hleděl cesty.
Díky Nigu. Pomyslela jsem si, když mi konečně došli všechny ty náznaky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ak Ak | 30. července 2016 v 6:27 | Reagovat

Aww xD I like it <3 xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama